Odpověď: Téměř všechny malé děti se dříve nebo později z různých důvodů uchýlí k agresivnímu chování. Když děti projeví nevraživost, je nutné, abyste zasáhla, ale je důležité, abyste současně respektovala vývojový fakt, že mnoho nevraživých činů je v této fázi pouhým reflexem. Dokonce i děti, které jsou klidné, se uchýlí k agresivním činům, aby dosáhly toho, co chtějí. Ty děti, které mají prchlivou povahu, vyžadují větší dohled, než se naučí ovládat své nutkání.

Jak tedy reagovat:

• Okamžitě ukončit nepřijatelné jednání, ale s citem, jemně. Vezměte obě děti za ruku, každé z jedné strany. Ať se s vámi oba, oběť i agresor, hluboce nadechnou.

• Zkuste běžným pozorováním odhadnout, co se Naštvané vyslýchání často vede k nulové odpovědi…

• Sehněte se tak, abyste se jim dívala přímo do očí – často nejsou slova zapotřebí.
• Vezměte na vědomí špatné pocity, které vyprovokovaly agresi, ale hned poté zopakujte pravidlo, které bylo porušeno : „Honzíku, vidím, že jsi moc naštvaný, že ti Max rozbil baterku, ale bitím a kopáním nic nevyřešíš. A mně se to nelíbí!“

• Čím méně budete mluvit, tím více vám bude dítě Řekněte : „Bití nebyl dobrý nápad.Promluvíme si o tom za chvíli“.

• Nastolte klid, obě děti pošlete dělat nějakou činnost, při které na ně můžete dohlížet.“

Jak na to:

• Označte nevhodné chování : „Přestaň s tím bitím“, nebo „Kopání a škrábání bolí“, nebo

„Když se zlobíš, používej slova a ne ruce“.

• Dejte dítěti vědět, že pro bití, kopání, strkání nikdy neexistuje dost dobrý důvod.
• Vysvětlete, že agresivní chování lidem ubližuje.
• Požádejte agresora, aby to dal do pořádku – ne omluvou, ale aby věci napravil, třeba masírováním místa, kam uhodil…

• Naznačte důsledky, které ze špatného chování mohou
• Dejte neposednému dítěti návod, jak se
• Předvídejte situace, které provokují agresivní chování a snažte se jim předcházet.
• Buďte připravena zasáhnout a přesměrovat agresivní tendence dítěte někam Je na vaší zodpovědnosti, aby byly ostatní děti v bezpečí.

• Pomozte dítěti vyjádřit jeho pocity verbálně, nabídněte jim slova, která mohou použít, když jsou naštvaní, zkuste je pochopit…

• Dejte dítěti čas a prostor, aby se mohlo vyjádřit
• Hovořte s nimi mezi čtyřma očima, o agresivním chování ale i o tom, jak se příště s takovým chováním vypořádat. Než diskusi ukončíte, vyzvěte dítě, aby svými slovy řeklo, co se naučilo.

• Požádejte dítě, aby „naučilo“ plyšáka jak se správně chovat a jaké jsou důsledky nesprávného chování. Jde o cvičení, jak znovu nastolit pravidla.¨

• Obejměte kromě oběti i Může ho uklidnit, je-li „mimo“. Objetí pomůže dítěti pocítit, že jsou stále milovány, i když se vám jejich chování nelíbilo.

Oběť naučte:

• „Řekni mu, aby přestal“
• „Řekni mu, že se ti to nelíbí“
• „Řekni mu, že se ti chce taky ho uhodit, ale že to nechceš udělat, protože je lepší používat slova než rány“

• „Jdi od něho pryč“
• „Popros někoho dospělého o pomoc“
• „Nějaký čas si s ním přestaň hrát“

Na závěr:

Dejte dítěti věci, se kterými může házet, může do nich kopat, může s nimi mlátit. Řekněte mu, aby udeřilo do polštáře, do míče, nebo aby kopalo do vzduchu jak bojovník kung-fu. Zaměřte se na „dobré věci“, na projevy správného chování, než na to, co by dítě dělat nemělo. Promyslete si i vlastní přístup k disciplíně….Co svými činy dítě učíte?